fbpx

Zprávy o hořícím Amazonském pralese v poslední době zaplavily média a sociální sítě. Často se v nich dočtete, že tyto „plíce planety“ vytváří asi dvacet procent z celkového světového kyslíku. To ale není pravda, protože deštný prales téměř všechen kyslík, který vytvoří, také spotřebuje.

Nejspíše jste už narazili na informaci, že Amazonský prales je pro svět velmi důležitý, protože produkuje mnoho kyslíku. Ačkoli je tento prales opravdu významný, není to zrovna z tohoto důvodu. Podle oxfordského profesora Yadvindera Malhiho specializujícího se na ekosystémy, sice Amazonský deštný prales opravdu vyprodukuje ohromné množství kyslíku, to ale také sám spotřebuje. Mohou za to nejvíce samotné rostliny, ty prostřednictvím tzv. buněčného dýchání zkonzumují zhruba šedesát procent z kyslíku, který prales vytvoří. Je to pro ně jeden ze způsobů získání energie. Zbylé množství „padne za oběť“ mikrobům, kteří jsou zodpovědní za rozklad organické hmoty (těl uhynulých zvířat atp.) Malhi dodává, že malá část kyslíku se do světové atmosféry skutečně dostane, je to ale jen velmi malé množství, rozhodně se nejedná o dvacet procent.

Informace o dvaceti procentech kyslíku vznikla nejspíše jako nedorozumění. Amazonský deštný prales se totiž podílí zhruba z dvaceti procent na celkové světové suchozemské fotosyntéze, tedy na procesu, při němž rostliny za pomoci slunečního svitu produkují kyslík a jiné látky. Mnozí lidé si ale neuvědomují, že tento kyslík je následně samotným pralesem zpracován, a tak se dál vesele šíří mýtus o „plicích planety“.

 

Kyslík, který dýcháme my, nepochází z lesů ale spíše z moří. V nich žije fytoplankton tvořený mikroskopickými rostlinami. Ten prostřednictvím fotosyntézy také vytváří kyslík, už tu ale nejsou tolik přítomni již zmínění mikrobi, kteří by ho „ukusovali“, takže se může dostat do světové atmosféry. Takto vznikla asi celá polovina z našich zásob kyslíku.

To pochopitelně ale neznamená, že by Amazonský deštný prales byl bezcenný.  Je domovem pro bezpočet živočišných a rostlinných druhů, které jinde na planetě nenajdeme. Zároveň také slouží jako jakési skladiště skleníkového plynu CO2. který do sebe rostliny ze vzduchu ukládají. Pokud by celý Amazonský prales byl zničen, zvedla by se světová koncentrace CO2 asi o deset procent, což by citelně zrychlilo oteplování planety, a to je teď asi to poslední, co bychom si přáli.

Chci dostat upozornění, jakmile bude produkt dostupný Budeme Vás informovat, až bude produkt na skladě. Zanechte nám prosím Vaši platnou emailovou adresu.
Email Množství Vaši adresu použijeme pouze pro zaslání notifikačního emailu.